Trumpovo vitezstvi jako impuls pro obranny prumysl NATO

vítězství v může být dalším impulsem pro probuzení obranného členských . během svého předchozího působení v úřadu často kritizoval nízké výdaje evropských spojenců na obranu a během své aktuální kampaně tuto rétoriku zopakoval. Na začátku prohlásil, že pokud členské nedosáhnou minimálních výdajů na obranu ve výši 2 % , není jisté, že se budou moci spolehnout na vojenskou podporu . Vzhledem k pokračujícím konfliktům na a Blízkém východě členské výrazně zvýšily své obranné výdaje. V dosáhlo 2 % již 23 z celkových 32 členských států, což je oproti 10 státům v . Z těchto 32 členských států investuje do obrany nejvíce (4,12 %), (3,43 %) a (3,38 %). Naopak nejnižší výdaje mají , a . republika také zareagovala – minulý přijala , který ukládá povinnost vydávat na obranu alespoň 2 % . Tento krok je významný; naposledy dosáhlo této úrovně v . V se republika zavázala na obranu vynaložit 2,1 % HDP. Podobné závazky slíbily i sousední (2 %) nebo (2,11 %). Je ale , jestli jsou tyto závazky dosažitelné. Členské státy vyjma zvýšily v poslední dekádě své kolektivní výdaje z 1,43 % HDP v na 2,02 % HDP v , což představuje téměř 430 miliard . Přesto USA stále investují do obrany téměř dvojnásobek toho, co všechny ostatní členské státy dohromady. Tento byl však stanoven v období míru. Je , jestli nebude tlačit na navýšení tuto dvouprocentní . Jednoduchý pohled na ceny evropských zbrojařských ukazuje, že z těchto navýšených výdajů značně profitují. Tržní lídři dosáhli letos nárůstu cen o 20 až 130 %. a obranný je letos dokonce druhým nejvýkonnějším odvětvím v , s meziročním nárůstem o více než 25 %. Na prvním místě se umístilo pojišťovnictví a na třetím . Klíčovým faktorem je poptávka po munici, u níž se po začátku na prokázaly nedostatečné zásoby i výrobní kapacity. Výrazně z toho těží společnost Rheinmetall, známá také výrobou obrněných vozidel. Rheinmetallu se letos zhodnotily o více než 95 %, což je podpořeno fundamentálních ukazatelů – společnosti ve třetím čtvrtletí vzrostly o více než 70 %, zatímco hodnota objednávek meziročně vzrostla o 41 % na téměř 52 miliard . Na první příčce je ale norská Kongsberg, raketových systémů, která za poslední dva téměř zdvojnásobila objednávek. Její se letos zvýšily o více než 120 %. Menší efekt lze vidět na amerických zbrojařských společnostech Lockheed Martin, Raytheon a . Evropská poptávka u nich sice markantně vzrostla, i o více než 10 % meziročne, ale stále tvoří jen malou část jejich celkových . Pokud Trump dodrží své sliby o zavedení univerzálních tarifů, lze také očekávat, že evropské země upřednostní domácí .