Maji Cesi duchod k radosti Jak se pripravit aby bylo na co se tesit

Pro Čechy naštěstí až takový strašák není. Dle průzkumu si tuto etapu užívají dvě třetiny českých . Baví je, že mohou trávit více času s blízkými a žijí společenským životem. V mezinárodním měřítku se na svůj nejvíce těší Nizozemci (63 %) a nejméně Japonci (52 %). Mezi Čechy, kteří v ještě nejsou, se jich do penze těší 58 % a nejčastěji vyhlížejí čas osobní svobody a relaxace. Jen 21 % českých respondentů ale věří, že jejich podmínky budou důvodem k radosti a někteří se také obávají nejistoty, jak budou nově trávit čas (13 %). vyjadřuje se k Čechů ve spokojený důchod Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní . Pouze 35 % českých respondentů se cítí připraveno na dlouhý život, což nás řadí mezi zkoumanými zeměmi pod průměr. Tento nedostatek v dlouhodobou připravenost se projevuje nejen u nás, ale i v dalších , jako je , kde se cítí připraveno pouze 19 % , nebo s 30 %. Nejoptimističtější přístup mají k připravenosti na dlouhý život Rumuni (65 %) a Španělé (58 %). Jak jsou na tom v jednotlivých oblastech přípravy na dlouhý, zdravý a spokojený život Češi? V čem se cítíme silní a kde naopak příprava pokulhává? S ohledem na prodlužující se délku života u nás považují za svou nejsilnější stránku vztahy s rodinou a blízkými (47 %), mentální zdraví (47 %) a /užitečnost (38 %). Slabší se sami cítíme v oblasti fyzického zdraví (32 %), ve vztazích s širší společností (31 %), ale zejména ve věci financí. Pokud jde o peníze na spokojené stáří, cítí se sebevědomě pouze 25 % respondentů. Jak dát dalšímu životu smysl, vezmeme- v úvahu, že budeme žít až o 20 déle než naši prarodiče? Češi věří, že klíčem je trávit čas s těmi, které máme rádi (62 %), užívat si klid (61 %) a dělat, co nás baví (54 %). Ale také se finančně zajistit (49 %). shrnuje Korejs. průzkumu NN Životní bohužel nenabízejí ve věci finančního zabezpečení českých příliš prostoru pro optimismus. Mnozí penzisté se totiž potýkají s vážnými finančními problémy – významný pokles příjmů například pocítilo 57 % dotazovaných . Pouze čtvrtina (27 %) z nich soudí, že se jim po daří finančně lépe, než očekávali. Češi jsou také druhými nejhoršími v oblasti ve své finanční zabezpečení, a to hned po Japoncích. Na , zda budou mít dostatek finančních prostředků, pokud se dožijí 100 , odpovědělo pozitivně pouze 32 % dotázaných. 70 % Rumunů považuje zdravý životní styl za hlavní smysl života. U nás toto tvrdí jen 41 % dotázaných. Obecně vykazuje fyzická pohoda Čechů smíšené : 70 % se cítí dost zdravých na to, aby byli aktivní, ale 46 % přiznává, že fyzická bolest ovlivňuje jejich každodenní život. 47 % lidí se také svěřilo, že se nestarají o své zdraví, dokud nenastane vážnější problém. vysvětluje Michal Korejs, odborník na dlouhodobé krytí rizik specializující se na téma invalidity a dlouhodobé péče. A protože v kondici je důležité udržovat i naši mysl, výzkum se zaměřil na zdraví nejen fyzické, ale i mentální. Potěšující je, že 71 % Čechů cítí spokojenost se svou duševní kondicí. V mezinárodním srovnání se tak umístilo na pátém místě, přičemž první jsou Rumuni, kteří hodnotí své duševní zdraví pozitivně v 85 %. Na opačném konci spektra se opět ocitlo , kde spokojenost se svou psychickou pohodou vyjadřuje pouze 45 % lidí. Výskyt depresí a úzkostí v Česku dále úspěšně snižuje celosvětový průměr. Z výsledků přitom jasně vyplývá, že tento problém je častější u lidí s finančními problémy. Zajímavé také je, že spokojenost s duševním zdravím s věkem. Mladí jsou na tom tedy překvapivě hůře než senioři. Podle průzkumu je 61 % lidí připraveno poskytnout osobní péči svým blízkým, zatímco 49 % očekává, že se o ně někdo v pozdějším věku postará. Takové výsledky jsou v souladu s celosvětovým průměrem. Nejvyšší úroveň mezigenerační solidarity vykazují s vyššími úsporami, a nejnižší podporu naopak lidé s minimálními či nulovými úsporami. vysvětluje nové možnosti Michal Korejs. uzavírá produktový ředitel NN Životní pojišťovny.