Proc vlada se zduvodnenim povodni navysila mozny schodek rozpoctu ve vice nez ctyrnasobnem rozsahu nez by odpovidalo dosud hlasenym povodnovym skodam

má být příští 241 , maluje si . Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu totiž stojí na , přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset , o něž kabinet navýšil v důsledku zářijových , není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný , takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy. Připomeňme, že kvůli navýšila nejen pro příští, leč i pro ten letošní – o 30 miliard. Dohromady má tedy k dispozici o 40 miliard více, které zdůvodňuje . Má ale těchto 40 miliard opodstatnění? Vždyť pojištěné škody způsobené povodněmi činily v letech i zhruba polovinu škod celkových. při minulých povodních pokrýval zhruba čtvrtinu celkových škod. Pokud nyní hlásí odhad pojištěných škod z letošních povodní na úrovni přibližně 18 miliard, a budou- tedy minulé povodně tohoto milénia vodítkem, jaké náklady navíc pro státní má předpokládat rozpočtově zodpovědný financí? Správně, devět miliard. Proč tedy vláda navýšila schodek ve více než čtyřnásobném rozsahu? Nelze se ubránit dojmu, že obava Národní rozpočtové rady není , a že tedy vláda může se zdůvodněním povodní "spláchnout" díry, které má v rozpočtu na letošní rok či ten příští. Manko celkově až sedmi miliard vzniká v segmentu . Prodej vynese nejspíše o nějakých deset miliard méně, než vláda v plánuje. Další miliardy nesouladu plánu a představují organizací a nevyjasněné zůstává i to, jak se zacelí díra 23 miliard v segmentu na obnovitelné zdroje . Celkově tedy přibližně 45 miliard. Docela jasný je motiv zjevné vládní snahy opticky schodek snižovat a následně vzniklá manka překrýt novým zadlužením zdůvodněným povodněmi. Jsou jím blížící se . Kabinet potřebuje přesvědčit, že je rozpočtově zodpovědnou. Ovšem třeba i po konzultaci s letos postupně zhoršuje loňský vládní schodek. Nyní v říjnu jej zhoršil o dalších takřka 20 miliard. Jedním z důvodů je vyvádění desítek miliard mimo , do , které opticky snižuje schodek rozpočtu ve statistice financí, ale již ne deficit dle metodiky , resp. . Deficit , resp. ústředních vládních institucí, tak loni nově činil takřka 347 miliard, zatímco dosud ČSÚ uváděl cifru necelých 334 miliard. I ta však byla výrazně, historicky nebývale vyšší než deficit rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil necelých 289 miliard. I když deficit ústředních vládních institucí nezahrnuje jen státní , ten je jeho dominantní položkou. Historicky se hospodaření ústřední vlády od hospodaření běžně lišil, ovšem ne v rozsahu takřka 58 , jak nyní plyne z čísel za loňský rok. Aby toho nebylo málo, schodek 347 miliard je druhý nejvyšší v historii, dokonce překonává deficit Babišovy vlády z prvního roku covidu, který dle téže časové řady ČSÚ, resp. činí necelých 345 miliard. pětikoalice přitom ve sněmovních před třemi uspěly právě i díky slibu, že dají veřejné do pořádku. Zatímco Babišův kabinet čelil nejhlubšímu v historii novodobé , o 5,3 %, loni jen o 0,1 %, v podstatě stagnovala. Přesto byl vládní deficit loni nominálně vyšší než před čtyřmi za covidu. Na druhou stranu je pravda, že od kvůli mimořádně zejména let a výrazně narostla cenová hladina v Česku, což podněcuje i nominální výše deficitu, která se v poměru k nominálnímu drží nyní na již poměrně stabilizované a elementárně akceptovatelné úrovni. Z hlediska absolutní výše deficitu se však hospodaření vlády od covidu vlastně vůbec nezlepšilo. Přitom i snížení absolutních schodků vláda slibovala. Zlepšuje se sice schodek celých veřejných financí, ale to tedy jen díky zahrnutí hospodaření a obcí. Jejich přebytky narůstají. Kabinet ovšem sliboval snížení svých schodků, nikoli navyšování přebytků a obcí. Navíc nejen Národní rozpočtová rada podotýká, že hromadění přebytků a obcí – loni ke konci roku měly na účtech skoro 410 miliard – znamená obrovské ztráty. Neproduktivně leží ladem a zvláště v uplynulých dvou letech je reálně po desítkách miliard požírala . Pokud se tedy snižuje absolutní schodek veřejných financí, pak jen kvůli tomuto neplodnému hromadění peněz na účtech samospráv. Což nás vrací k povodním. Proč si na ně vláda půjčuje dalších 40 miliard, když – vyjdeme- ze situace při minulých povodních – by jí mělo stačit zhruba čtyřikrát méně? Zbytek škod při minulých povodních pokrývaly vedle hlavně právě obce a kraje. A to tehdy měly na účtech mnohem méně než dnes a i jejich přebytky byly nižší. Zkrátka i toto jen zesiluje podezření, že celkově o 40 miliard navýšený schodek má v rámci státního rozpočtu z velké části "splachovat" něco jiného než škody, jak sugeruje vláda. Trinity Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč. Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor. Více informaci na: